TV ŠALINGRAD - CO VÁM MÉDIA TAJÍ

A potom je tu rok 1987. V tehdejším vlastnoručně psaném životopise popisoval, jak jeho pohled na události roku 1968 ovlivnili přátelé ze Sovětského svazu. Dnes Pavel tento životopis označuje za chybu a omluvil se za něj, ale opravdu změnil názor, když mu byl komunismus vštěpován celý život jeho otcem i nadřízenými? Dokázal ze dne na den zradit to, čemu tak úpěnlivě věřil, že byl díky tomu vybrán do kurzu pro elitní agenty? Ale nejzajímavější otázka leží ještě jinde. V OLOMOUCI JE JEŠTĚ JEDEN SPIS. Osobní vojenský spis Petra Pavla. Podle dostupných informací může pokrývat jeho celou vojenskou kariéru, tedy až do roku 2018. A veřejnosti není přístupný bez Pavlova souhlasu. Pavel jeho zveřejnění odmítl s argumentem, že obsahuje také osobní informace. Ale právě tady začíná otázka, kterou by měl položit každý novinář: Co přesně je v tom spisu z předlistopadového období? Jsou tam pouze banální personální dokumenty? Nebo také hodnocení, která mohou více osvětlit Pavlovu kariéru v komunistické armádě, jeho politické postoje a jeho působení v tehdejší vojenské struktuře? Nevíme. Petr Pavel sám tvrdil, že jeho minulost opakovaně prověřovaly bezpečnostní instituce. To je důležité. Stejně důležité ale je, že veřejnost sama do tohoto konkrétního spisu nahlédnout nemůže. A tak zbývá jednoduchá otázka: Pokud v něm opravdu není nic, co by zásadně měnilo obraz prezidentovy minulosti, proč ten spis jednou provždy nezpřístupnit alespoň v rozsahu, který nezasáhne do soukromí dalších osob? Ne kvůli honu na Pavla. Ne kvůli jeho politickým názorům dnes. Ale kvůli jedné věci, kterou by prezident měl chápat lépe než kdokoliv jiný: Důvěra ve stát začíná tam, kde končí zbytečná tajemství. Co za tajemství před občany ukrývá prezident Pavel?