🇨🇿 LION-TV NEZÁVISLÁ MÉDIA 🇨🇿

14. 06. 2024 Další ekopitomost. Žvásty o tom, jak jsou brouci spása lidstva a ekologický zdroj bílkovin: Každého ekomagora utluče logicky uvažující člověk během pár minut. Daniel Vávra tu ekopitomost opět spočítal. Ekonomicky ani ekologicky nedává žádný smysl. Přesto ji soudruzi z Bruselu mají zařazenou ve své greendealové agendě, dotace na chov hmyzu se jen hrnou, a bez vašeho vědomí natož souhlasu se hmyz a červi stávají součástí vašeho jídelníčku už teď. Samozřejmě s krytím ve „studiích“ od těch správných „vědců“. Ještě jsem se zahloubal do cvrčko salám byznysu zkoumaného na Mendelově univerzitě a dovolil si amatérským výpočtem ověřit tvrzení „vědce“ z Brna, který zjevně dostal granty na výzkum pojídání hmyzu a hodně by zklamal, kdyby řekl, že to je blbost. Z průměrné krávy je po roce cca 300 kg kvalitního masa. Průměrný cvrček domácí má 1 g a dospělé velikosti dosáhne po dvou měsících. Abyste měli stejnou váhu cvrčků, potřebujete jich tedy 300 000. Podle ChatuGPT4o se při chovu vejde cca 4000 cvrčků do jednoho metru krychlového. K produkci 300 kil cvrččího salámu tedy potřebujete 75m3. Vzhledem k tomu, že cvrček roste 6x rychleji než kráva, tak rozpočteno na rok se jedná o 12,5m3. Klimatizovaného, vytápěného prostoru, kde musí být 27 stupňů. Jenže to má ještě jeden háček. Cvrček je tvořen z většiny vodou. A tak když se usuší, tak ztratí cca 70% své hmotnosti. Takže abyste měli 300 kilo cvrčků, potřebujete jich nikoliv 300 000 ale milion. To už je 250 metrů krychlových. To je třeba voliéra o rozměru 10x10x2,5m. To je prosím prostor potřebný k nahrazení JEDNÉ krávy. A opakuji vytápěný a klimatizovaný prostor se stabilní teplotou 27 stupňů. Kravín pro volně ustájených 200 krav zabere plochu cca 2000m2 a když jsem v jednom naposled byl, měl rozbitá okna a klimoška tam fakt nebyla, řekl bych, že ani topení. Vytápějí si to ty krávy samy. Na stejnou plochu by se tedy vešlo pouze 20 voliér na cvrčky. Když to vynásobím rychlostí růstu 6. Tak na stejnou plochu se vejde 120 ekvivalentů krav za rok. Takže plocha plocha potřebná pro cvrčky je větší, než plocha pro chov krav. Hovězí maso přitom obsahuje více bílkovin a kráva kromě nechutného prášku dává také mléko, sýr, tvaroh, kůži, hnojivo a další produkty. Cvrček cvrká. A potřebuje vytápění, klimošku a odvlhčovač vzduchu. No a co se týče energetické náročnosti zpracování. Krávu potřebujete mít po porážce v chlaďáku, cvrčka musíte sušit. Jenže když si pak chcete udělat steak, je to otázka minut a tedy i málo energie. Cvrčky musíte nakonec smažit DESÍTKY minut. Což je samozřejmě to ošklivé CO2. Je to takový sranda výpočet důvěřující ChatuGPT4o jako zdroji o prostoru pro chov cvrčků, ale NIKDE jsem žádná lepší data nenašel a žádný ze cvrčko salámistů je nikde neuvádí, když básní o tom, jak je to ekologičtější a lepší. A celý ten výpočet je potvrzen realitou a sice tím, že kilo hovězího začíná na 200 korunách. Zatímco 200 korun stojí 100 gramů cvrčků! Abyste se tedy nažrali stejně ze cvrčků jako z hovězího, musíte vysolit 10x víc peněz. A tím bych ty žvásty o tom, jak je to spása lidstva a ekologický zdroj bílkovin ukončil. Zdroj: nespokojeny.cz

14. 06. 2024 Další ekopitomost. Žvásty o tom, jak jsou brouci spása lidstva a ekologický zdroj bílkovin: Každého ekomagora utluče logicky uvažující člověk během pár minut. Daniel Vávra tu ekopitomost opět spočítal. Ekonomicky ani ekologicky nedává žádný smysl. Přesto ji soudruzi z Bruselu mají zařazenou ve své greendealové agendě, dotace na chov hmyzu se jen hrnou, a bez vašeho vědomí natož souhlasu se hmyz a červi stávají součástí vašeho jídelníčku už teď. Samozřejmě s krytím ve „studiích“ od těch správných „vědců“. Ještě jsem se zahloubal do cvrčko salám byznysu zkoumaného na Mendelově univerzitě a dovolil si amatérským výpočtem ověřit tvrzení „vědce“ z Brna, který zjevně dostal granty na výzkum pojídání hmyzu a hodně by zklamal, kdyby řekl, že to je blbost. Z průměrné krávy je po roce cca 300 kg kvalitního masa. Průměrný cvrček domácí má 1 g a dospělé velikosti dosáhne po dvou měsících. Abyste měli stejnou váhu cvrčků, potřebujete jich tedy 300 000. Podle ChatuGPT4o se při chovu vejde cca 4000 cvrčků do jednoho metru krychlového. K produkci 300 kil cvrččího salámu tedy potřebujete 75m3. Vzhledem k tomu, že cvrček roste 6x rychleji než kráva, tak rozpočteno na rok se jedná o 12,5m3. Klimatizovaného, vytápěného prostoru, kde musí být 27 stupňů. Jenže to má ještě jeden háček. Cvrček je tvořen z většiny vodou. A tak když se usuší, tak ztratí cca 70% své hmotnosti. Takže abyste měli 300 kilo cvrčků, potřebujete jich nikoliv 300 000 ale milion. To už je 250 metrů krychlových. To je třeba voliéra o rozměru 10x10x2,5m. To je prosím prostor potřebný k nahrazení JEDNÉ krávy. A opakuji vytápěný a klimatizovaný prostor se stabilní teplotou 27 stupňů. Kravín pro volně ustájených 200 krav zabere plochu cca 2000m2 a když jsem v jednom naposled byl, měl rozbitá okna a klimoška tam fakt nebyla, řekl bych, že ani topení. Vytápějí si to ty krávy samy. Na stejnou plochu by se tedy vešlo pouze 20 voliér na cvrčky. Když to vynásobím rychlostí růstu 6. Tak na stejnou plochu se vejde 120 ekvivalentů krav za rok. Takže plocha plocha potřebná pro cvrčky je větší, než plocha pro chov krav. Hovězí maso přitom obsahuje více bílkovin a kráva kromě nechutného prášku dává také mléko, sýr, tvaroh, kůži, hnojivo a další produkty. Cvrček cvrká. A potřebuje vytápění, klimošku a odvlhčovač vzduchu. No a co se týče energetické náročnosti zpracování. Krávu potřebujete mít po porážce v chlaďáku, cvrčka musíte sušit. Jenže když si pak chcete udělat steak, je to otázka minut a tedy i málo energie. Cvrčky musíte nakonec smažit DESÍTKY minut. Což je samozřejmě to ošklivé CO2. Je to takový sranda výpočet důvěřující ChatuGPT4o jako zdroji o prostoru pro chov cvrčků, ale NIKDE jsem žádná lepší data nenašel a žádný ze cvrčko salámistů je nikde neuvádí, když básní o tom, jak je to ekologičtější a lepší. A celý ten výpočet je potvrzen realitou a sice tím, že kilo hovězího začíná na 200 korunách. Zatímco 200 korun stojí 100 gramů cvrčků! Abyste se tedy nažrali stejně ze cvrčků jako z hovězího, musíte vysolit 10x víc peněz. A tím bych ty žvásty o tom, jak je to spása lidstva a ekologický zdroj bílkovin ukončil. Zdroj: nespokojeny.cz

11. 06. 2024 Meloni vyzdvihla posílání imigrantů do center v Albánii jako model pro EU: Svůdnice Georgia Meloni. Svede Evropské pravičáky k posílání imigrantů mimo EU? Přinejmenším tak vyzdvihla svoji dohodu s Albánií za 1 mld.€ o otevření imigračních center v Albánii a ousoursování azylové procedury mimo EU. Svůdné je to jak pro politiky, tak pro voliče. Meloni ani nepořádala žádnou velkou předvolební kampaň. Stačí dělat dobře svou práci... www.lavanguardia.com/internacional/20240605/9709318/meloni-exhibe-centros-migratorios-albania-modelo-ue.html

09. 06. 2024 Finsko chce o-č-k-o-v-a-t rizikové skupiny proti ptačí chřipce: Zdá se, že zde máme další důkaz chystané nové „plandemie.“ Finsko jako první evropská země se chystá následovat USA, kde se již také FDA chystá tyto vakcíny schválit. Zdravotní úřady čekají na příchod 20 000 dávek v-a-k-c-í-n-y proti ptačí chřipce od výrobce CSL Seqirus. V-a-k-c-i-n-a-č-n-í kampaň má probíhat na omezeném základě. Přípravky by měly být nabízeny rizikovým skupinám, které by mohly přijít do kontaktu s kmenem ptačí chřipky. Mia Kontio, představitelka zdravotní bezpečnosti ve finském institutu pro zdraví a sociální péči, řekla Stat News , že čekají na příchod 20 000 dávek a plánují je podat, jakmile dorazí. Mezi rizikové skupiny, na které se zdravotní úřady zaměřují, patří drůbežáři, veterináři a vědci zkoumající "virus". Stejně jako lidé, kteří pracují na kožešinových farmách, které chovají zvířata jako norci a lišky a kde se údajně vyskytla ohniska. Finské zdravotnické úřady uvedly, že narůstají obavy z hrozby, kterou "virus" pro lidi představuje. „Zájem je o rozhraní zvíře-člověk,“ řekl Marc Lacey, globální výkonný ředitel pro pandemie ve společnosti CSL Seqirus, výrobce několika v-a-k-c-í-n H5, včetně té, kterou plánuje použít Finsko. Lacey poznamenal, že další země také diskutují o použití vakcín H5 nebo již pracují na zajištění dodávek. USA například minulý týden pověřily CSL Seqirus zvýšením počtu dostupných dávek v-a-k-c-í-n-y proti chřipce H5. Finsko je však první zemí, o které se ví, že skutečně plánuje použití v-a-k-c-í-n-y, alespoň mimo výzkumné studie v posledních letech. K výše uvedenému jen připomínáme, že podle nové studie bylo zjištěno, že ptačí chřipka, která je již delší dobu velkým tématem v USA, je opět laboratorní výrobek a ne virus, který „náhodně“ přeskočil z ptáků na různé savce, včetně člověka. Zdroje: www.transition-news.org/premiere-finnland-will-risikogruppen-gegen-vogelgrippe-impfen www.statnews.com/2024/06/05/finland-h5n1-bird-flu-human-vaccine/ www.thepeoplesvoice.tv/bombshell-study-finds-bird-flu-leaked-from-gain-of-function-usda-lab-media-blackout/ www.mcculloughfnd.org/ www.thepeoplesvoice.tv/gates-insider-admits-elite-planning-to-euthanise-billions-via-bird-flu-vaccine/

08. 06. 2024 Nácvik kybernetické pandemie: Cyber Polygon se tentokrát koná v Saúdské Arábii: Poslední z těchto akcí se konala v roce 2021, nicméně další, která byla naplánována na rok 2022, již byla zrušena. Důvodem zrušení akce byla pravděpodobně válka na Ukrajině, tedy – lépe řečeno – vyhazov Ruska z WEF. Tyto akce totiž v minulosti vedla mimo jiných i ruská Sberbank a Cyber Polygon 2022 se měl konat v Moskvě. Mezitím se zřejmě hledala jiná země, ve které by se akce mohla konat. Touto zemí má být Saúdská Arábie – a Sberbank zde opět figuruje, i když tentokrát pod názvem platformy BI.ZONE. Cvičení kybernetické bezpečnosti Cyber Polygon je zpět poprvé od roku 2021 a bude simulovat „důmyslný cílený útok na technologickou společnost.“ Cyber Polygon 2024 bude probíhat virtuálně na platformě BI.ZONE Cyber Polygon Platform od 10. do 11. září. Souběžně bude ve stejných termínech v saúdskoarabském Rijádu fungovat stánek Cyber Polygon také v rámci konference MENA Information Security Conference (ISC). Podle poslední aktualizace registrace zveřejněné tento týden je ú čast na technickém školení je bezplatná. Účastníkům stačí odeslat svůj firemní e-mail, název týmu, organizaci, kterou zastupují, odvětví a zemi .“ Poslední aktualizace říká, že letošní Cyber Polygon bude zasvěcen sofistikovanému cílenému útoku na technologickou společnost . Původní oznámení o opětovném spuštění z 23. dubna říká: „Letošní Cyber Polygon bude věnován ochraně průmyslové infrastruktury. Firemní týmy z celého světa zdokonalí své dovednosti v odrážení kybernetického útoku.“ Oznámení o opětovném spuštění z 23. dubna také dodává: “ Školení bude probíhat ve spojení s MENA ISC 2024, kde budeme hostit stánek Cyber Polygon. Paralelně se budou odborníci BI.ZONE účastnit panelových diskusí a dalších aktivit. MENA ISC 2024 je jednou z předních světových konferencí o kybernetické bezpečnosti, která se bude konat v Saúdské Arábii. Konference spojí odborníky na kybernetickou bezpečnost a dodavatele z různých zemí na jedné platformě .“ Ze stánku Cyber Polygon budou moci návštěvníci konference sledovat průběh školení na výsledkové tabuli, zkoušet řešit některé úkoly přímo na místě a zapojit se do různých aktivit. V předchozích vydáních Cyber Polygon hrálo Světové ekonomické fórum (WEF) vždy složitou roli strategického partnera, přičemž hlavní projevy měl zakladatel Klaus Schwab. WEF však smazal každou zmínku o Cyber Polygonu ze svých webových stránek kromě dvou náhodných případů zde a zde . A WEF již není uveden jako zapojený do Cyber Polygonu na vstupní stránce události; místo toho jen říká: „ Cyber Polygon je hostován BI.ZONE s podporou INTERPOLu .“ Schwab a WEF byli v oznámení o opětovném spuštění z 23. dubna zmíněni jako již dříve zapojení, ale organizátoři poté pokračovali ve vymazání jména Klause Schwaba a Světového ekonomického fóra ze seznamu předchozích účastníků v dnešní aktualizaci registrace. Stále však můžete najít Schwaba citovaného ve spodní části vstupní stránky Cyber Polygon, alespoň prozatím. Poslední akce Cyber Polygon se měla konat 8. července 2022 v Moskvě, ale byla odložena bez jakékoli zmínky o válce, konfliktu nebo Ukrajině. Shodou okolností téhož dne, 8. července 2022, zažil kanadský telekomunikační gigant Rogers velký výpadek sítě , který narušil téměř každý aspekt každodenního života, omezil přístup k bankovnictví, dopravě a vládě pro miliony a zasáhl systém bezhotovostních plateb a leteckou společnost v zemi. Cyber Polygon 2022 se měl konat na téma „ digitální odolnost v době cloudu, “ kde by účastníci zaměřili své školení na současný trend rozmazávání perimetrů a aktivní přechod do cloudu, zatímco vystoupí přední odborníci z oboru kybernetické bezpečnosti, aby hovořili o účinných metodách prevence hrozeb a nových obranných technologiích.

Cyber Polygon 2021 simuloval „ cílený útok dodavatelského řetězce na podnikový ekosystém v reálném čase. “ Ve svém úvodním projevu na Cyber Polygon 2021 zakladatel WEF Klaus Schwab varoval: „Nedostatek kybernetické bezpečnosti se stal jasným a bezprostředním nebezpečím pro naši společnost po celém světě.“ Nevolený globalista v červenci 2021 vysvětlil: „ Potřebujeme vakcíny, abychom se imunizovali. Totéž platí pro kybernetické útoky . I zde musíme přejít od jednoduché ochrany k imunizaci. Potřebujeme vybudovat IT infrastruktury, které mají zabudované digitální protilátky, aby se chránily .“ Diskuze vycházející z Cyber Polygonu 2021 byly zakončeny přáním imunizovat internet, démonizovat kryptoměny a podporovat centralizované systémy správy prostřednictvím užšího sloučení korporací a států (partnerství veřejného a soukromého sektoru). Rok předtím, na Cyber Polygonu 2020, Schwab varoval před nadcházející kybernetickou pandemií, která bude šokovat společnost až do jejího jádra. „Všichni to víme, ale stále nevěnujeme dostatečnou pozornost děsivému scénáři komplexního kybernetického útoku, který by zcela zastavil zásobování energií, dopravu, nemocniční služby a naši společnost jako celek,“ řekl Schwab. „Krize C-O-V-I-D-1-9 by v tomto ohledu byla vnímána jako malé narušení ve srovnání s velkým kybernetickým útokem,“ dodal. Cyber Polygon 2020 se odehrával pod tématem: „digitální pandemie: jak předcházet krizi a jak posílit kybernetickou bezpečnost na všech úrovních.“ Podle WEF byl C-O-V-I-D-1-9 znám jako očekávané riziko, stejně jako jeho digitální ekvivalent. A co víc: „Kybernetický útok s vlastnostmi podobnými C-O-V-I-D-u by se šířil rychleji a dále než jakýkoli biologický virus. Jeho reprodukční rychlost by byla asi 10krát vyšší než to, co jsme zažili s koronavirem.“ Několik měsíců před vypuknutím koronaviru CO-V-I-D-1-9 uspořádalo WEF spolu s Johns Hopkins a nadací Billa a Melindy Gatesových 18. října 2019 falešné pandemické cvičení nazvané Event 201 , které specificky simulovalo pandemii koronaviru, aby změřilo globální připravenost. WEF uspořádal své poslední zasedání, Zvláštní setkání o globální spolupráci, růstu a energetickém rozvoji , v Rijádu v Saúdské Arábii od 27. do 29. dubna. Je to stejné město, kde bude mít BI.ZONE svůj stánek Cyber Polygon 2024 na MENA ISC od 10. do 11. září. BI.ZONE se sídlem v Moskvě je od roku 2016 dceřinou společností ruské Sberbank a byla založena za účelem „odhalování kybernetických hrozeb a pokusů o narušení, jakož i provádění auditů bezpečnostních systémů pro největší banku v Rusku.“ Zdroje: www.sociable.co/government-and-policy/cyber-polygon-sophisticated-targeted-attack-tech-company/ www.app.cyberpolygon.com/event/ www.cyberpolygon.com/news/registration-for-cyber-polygon-2024-now-open/ www.cyberpolygon.com/news/cyber-polygon-2024-scheduled-for-september-10-11/ www.menaisc.com/2024-sponsor/cyber-polygon/ www.weforum.org/agenda/2021/11/business-updates/ www.weforum.org/partners/live-updates/forum-partners-and-the-responsible-use-of-emerging-technologies/#sbearbank-cyber-polygon-strengthening-the-global-cyber-resilience www.sociable.co/government-and-policy/cyber-polygon-postponed-russian-host-announces/to www.sociable.co/government-and-policy/cybersecurity-clear-immediate-danger-society-klaus-schwab-cyber-polygon/ www.sociable.co/government-and-policy/cyber-polygon-great-reset-centralized-power-surveillance/ www.centerforhealthsecurity.org/event201/ www.crunchbase.com/organization/bi-zone www.bi.zone/news/bi-zone-is-ready-to-protect-sberbank/?s_phrase_id=94

07. 06. 2024 Scholz chce před volbami posílat kriminální imigranty domů: Imigrantská kriminalita v Německu již několik let razantně stoupá. Nyní před volbami, kdy průzkumy ukazují, že imigrace bude pro západoevropské voliče zřejmě určující téma, německý kancléř Scholz chce najednou zločinné imigranty z Afghánistánu a Sýrie posílat domů. Po podřezání policisty a pobodání dalších lidí v Mannheimu afghánským imigrantem Scholz prohlásil, že je vytočen, když někdo, kdo u nás hledá (mezinárodní) ochranu, páchá těžké zločiny, a že těžcí kriminálníci a nebezpeční teroristi u nás nemají co pohledávat. zdroj: 7sur7.be

06. 06. 2024 Salvini: Macrone, vem si vestu a běž na Ukrajinu! Italy nech ale na pokoji!: Italský vicepremiér Salvini poslal francouzského prezidenta Macrona s jeho tažení na Ukrajinu někam. Respecktive, na Twitteru mu vzkázal, ať si vezme vestu a flintu a táhne na Ukrajinu. Italové děkují, nechtějí. My chceme žít v míru. Salviniho vzkaz je reakcí na Macronovo obtěžování vyzýváním, aby Evropané nebyli zababělci a táhli na Rusko. Ano italskému závazku pro mír a odmítnutí rozdmýchávání války, které stojí na našem morálním vědomí a křesťanské tradici. "Více Itálie, méně Evropy!" vyzval Salviny voliče, aby v evropských volbách volili Ligu. zdroj: (larazon.es) - (cnews.fr) - Le Parisien - (urgente24.com) - video: (quotidiano.net)

06. 06. 2024 Salvini: Macrone, vem si vestu a běž na Ukrajinu! Italy nech ale na pokoji!: Italský vicepremiér Salvini poslal francouzského prezidenta Macrona s jeho tažení na Ukrajinu někam. Respecktive, na Twitteru mu vzkázal, ať si vezme vestu a flintu a táhne na Ukrajinu. Italové děkují, nechtějí. My chceme žít v míru. Salviniho vzkaz je reakcí na Macronovo obtěžování vyzýváním, aby Evropané nebyli zababělci a táhli na Rusko. Ano italskému závazku pro mír a odmítnutí rozdmýchávání války, které stojí na našem morálním vědomí a křesťanské tradici. "Více Itálie, méně Evropy!" vyzval Salviny voliče, aby v evropských volbách volili Ligu. zdroj: (larazon.es) - (cnews.fr) - Le Parisien - (urgente24.com) - video: (quotidiano.net)

05. 06. 2024 ELEKTŘINU PRÝ BUDEME DOVÁŽET. ALE ODKUD?: S tím, že si bude Česko vypomáhat dovozem elektřiny, se už počítá tak nějak najisto. Počítá se, jaké množství. Jenže, co když nebude kde brát? Mlhy kolem budoucnosti české energetiky s postupujícím časem houstnou, místo aby se rozptylovaly. Jedním z důvodů jsou vážně míněné úvahy o dovozech velkého množství elektřiny. To přinášejí jednu jistotu a pak už jen samé otázky. Jistotou je, že dovážená elektřina nebude levnější. To není překvapivé. Není ani překvapivé, že se zatím nedá říct, kolik za tuhle elektřinu zaplatíme. A teď ty otázky. Odkdy budeme ty velké objemy dovážet? To závisí na tom, kdy dojde k odstavení uhelných elektráren. Nejdřív těch, jež patří skupině Sev.en, pak těch, které patří ČEZ. Nebo stát dokáže v Bruselu dohodnout mechanismus jejich podpory, až bude produkce elektřiny z uhlí – kvůli povolenkám – ztrátová? Pak bychom dovážet nemuseli, nebo daleko méně. Jak to bude, to zatím nikdo neví. Samotný dovoz údajně kapacitně zvládneme. Ale nevíme, odkud by k nám elektřina měla proudit. A nikdo z politiků, kteří s importem počítají, to neříká. Přitom jde o zcela zásadní otázku. Nebude-li odkud dovážet, jsou ostatní úvahy bezpředmětné. Odkud bychom tedy mohli dovážet? Jako první se nejspíš nabízí Německo se svým obrovským instalovaným výkonem v občasných zdrojích energie (OZE). Jenže ty dodávají jen za příznivého počasí a denní doby. Německo současně stále není schopné dostat elektřinu z větrných elektráren na severu do jižních spolkových republik, kde je soustředěný průmysl. Jádro už Spolková republika nemá a plynové zdroje si sami teprve potřebují dostavět, aby jimi nahradili uhlí, jehož skleníkové emise jsou stejné a možná dokonce nižší, než u zemního plynu. Ve velkém odstavování uhlí chtějí pokračovat po březnu 2031, kdy má skončit zákaz odstavit 26 velkých elektráren ( zde ). Mimochodem, od odstavení posledních jaderných zdrojů Německo pravidelně svou spotřebu saturuje dovozem. Rakousko je dlouhodobě závislé na importu, takže to nám nic nedodá. Leda by mělo dostatečnou přepravní kapacitu na to, aby přes ně proudila elektřina odněkud z jihu. Má ji však? Slovensko je na tom, díky včasné sázce na jádro, dobře. Ale jeho přebytky neuspokojí naši dovozní potřebu, která by mohla, především v zimních měsícíh představovat přes 40 procent tuzemské potřeby. Protože to zhruba množství, které dnes máme z uhlí. Takže zbývá Polsko. Jenže naši severní sousedé jsou v posledních letech spíš dovozci elektřiny, takže ani od nich se žádná velká množství zřejmě očekávat nedají. Dovoz ze vzdálenějších států je teoreticky možný, ale opět je zde otázka, zda je na takový objem k dispozici přepravní kapacita. Je velmi pravděpodobné, že nikoli. Zatím pro něco takového nebyl důvod. To je současnost. A budoucnost a možnost velkého importu? Podle dosavadních studií zdrojové přiměřenosti ČEPS (MAF CZ 22, ke stažení zde ), jež vycházejí z údajů evropské organice ENTSO-E, po roce 2040 nebude v prostoru EU prakticky odkud dovážet. S výjimkou Francie. Kterou však máme poněkud z ruky… Jistější tedy zjevně bude najít způsob, jak udržet české uhelné elektrárny v provozu. Protože v zimě, kdy je odběr největší, je dodávka z OZE nejmenší. Což s dovozem velkých objemů nejde dohromady. Zdroj: www.denik.to/elektrinu-pry-budeme-dovazet-ale-odkud/