Nacionalisté

Pevně věříme, že aliance „Nation Europa“, jejíž jsme také součástí, umožnila prolomit ledy mezi evropskými skupinami a zahájit organickou a plodnou spolupráci na organizované obraně Evropy.

5) Které národní osobnosti Albánie jsou pro vás důležité? Po zlatých obdobích, která jsme zmínili dříve, je zřejmé, že všechny tyto historické události by se nemohly stát bez jednotlivců, kteří vyčnívali z mas. Albánie má velké množství historických osobností, a to jak na národní, tak i na evropské úrovni, a dokonce i mimo ni. Samozřejmě by nebylo možné najít dostatek prostoru k zmínce všech osobností, které v albánských dějinách hrály různé národní role, takže jsme nuceni zmínit pouze ty „nejlepší z nejlepších“ podle ATP. Jedním z nich je jistě král Arbërie, Gjergj Kastrioti Skanderbeg, postava, která potřebuje jen velmi málo komentáře nebo propagace. Pak tu máme postavu Çerçize Topulliho, nesporného hrdiny albánského národního obrození, který bojoval na mnoha národních frontách proti Srbům, Řekům, Černohorcům, Osmanům a dalším. Spolu se svou malou bojovou skupinou, která byla na tehdejší dobu, a s nepřáteli, kterým čelil, ukázal, že chudoba, nedostatek zdrojů a útlak ze strany nepřítele nemohou zastavit vlastence v úsilí o národní svobodu a nezávislost až do konce. Další je Ismet Toto, jedna z nejméně známých postav moderního albánského nacionalismu, protože jeho jméno a život se staly terčem režimu panovníka Ahmeta Zogua a později byla jeho zbývající rodina pronásledována komunistickým režimem. To z něj udělalo disidenta režimu v zemi. Ismet Toto byl elitní myslitel 30. let 20. století, který věřil, že monarchie je hluboce ovlivněna úředníky nostalgickými po Osmanské říši, a že Albánie proto potřebuje radikální zlom a rychlou celoevropskou modernizaci, podobnou režimům v době A. Hitlera, B. Mussoliniho a Kemala Atatürka. To ho a další neoalbánce (neoalbanismus, elitní kulturní hnutí v Albánii během monarchistického období) vedlo k organizaci povstání, jehož cílem bylo odstranit od moci neoosmanské osobnosti, nikoli však krále, kterého tyto osobnosti obdivovaly. Jejich povstání selhalo a král nařídil bez milosti popravu 29letého Ismeta Toto, který byl zabit tím, co považujeme za jednu z nejvýznamnějších politických a intelektuálních osobností Albánie, kterou ATP vnímá jako kometu pro náš národ, jež tragicky zmizela ve velmi mladém věku. Pak přichází Midhat Frashëri, zakladatel Balli Kombëtar, nacionalistických a antikomunistických sil během druhé světové války. Syn jednoho z básníků a spisovatelů slavné rodiny Frashëri se stal hlavní nacionalistickou postavou v Albánii tím, že organizoval vlastence pro odpor proti komunistickému převzetí moci. Jeho boj neskončil ani po komunistickém vítězství. Emigroval na Západ a pokračoval ve své nacionalistické činnosti v několika zemích, dokud nebyl v roce 1949 záhadně otráven a nezemřel v New Yorku. Zanechal po sobě čtyřicet tisíc knih, které vlastnil. A konečně, ale v neposlední řadě je tu Adem Jashari, velitel Kosovské osvobozenecké armády, který v roce 1998 obětoval svůj život spolu s padesáti šesti členy své rodiny ve svém věžovém domě v Prekazu. Mezi oběťmi byly děti, ženy a starší lidé. Adem Jashari byl obklopen tisíci srbských vojáků a policistů, kteří použili tanky a těžké dělostřelectvo proti jedné rodině, která bojovala do posledního dechu za svobodu, a tato událost se stala jedinečným příkladem ve světových dějinách tradice a nacionalismu. Tato událost znamenala širší albánské povstání, které nakonec vedlo k porážce srbské kontroly a osvobození Kosova (nebo podle jeho starobylého názvu používaného Albánci: Dardánie). Toto jsou někteří z hrdinů albánského pantheonu, před nimiž vzdáváme úctu, kdykoli se zmíní jejich jména. 6) Jste v kontaktu s jinými nacionalistickými skupinami nebo hnutími v Albánii nebo na Balkáně? V Albánii, jak jsme již zmínili, je pro nás obtížné vytvářet aliance, protože politická scéna je chudá a silně manipulovaná. Nicméně napříč Balkánem a Evropou máme kontakty s mnoha seriózními skupinami, se kterými udržujeme pravidelnou přátelskou spolupráci. Existují i další případy, kdy si přejeme a pracujeme na tom, abychom tyto kontakty proměnili v konkrétní formy organizace.

V širším smyslu tato období, plná důležitých událostí a osobností, dala vzniknout jedněm z nejpozoruhodnějších Albánců v historii a zanechala cenné příklady pro naše dnešní úsilí. Naší primární inspirací je přirozeně národní, ale náš evropský původ rozšiřuje náš obzor i za naše vlastní hranice. Pozitivní příklady čerpáme od jiných evropských národů, od bohatého kulturního, náboženského a politického dědictví středomořské antiky, přes středověké boje za identitu proti východním dobyvatelům, až po vzestup nacionalismu v devatenáctém století, kdy se v evropských národech objevilo mnoho hrdinských činů, které vedly k velkým historickým zkušenostem obou světových válek.

3) Jaký je váš vztah k politickým stranám? Podporujete někoho, nebo máte ve vaší zemi pravicovou stranu? ATP nemá žádné spojení s žádnou politickou stranou v zemi. Abychom pochopili náš postoj, který se může zdát radikální nebo izolující, musíme pochopit politickou situaci v naší zemi. Politický pluralismus v naší zemi byl obnoven v roce 1991 po studentských protestech a pádu sochy tyrana Envera Hodži. Tento pluralismus však zorganizovala Komunistická strana Albánie, která po formální změně názvu na „Socialistická strana Albánie“ vytvořila několik pokusů a malých fantomových stran spolu s největší „opoziční“ stranou v zemi s názvem Demokratická strana, která se ideologicky řadí do liberální středopravice. Tato strana byla plná bývalých agentů komunismu a od prvního dne sloužila jako nástroj pro mírový přechod od komunismu k demokracii, aniž by způsobila jakoukoli škodu albánské komunistické třídě, na rozdíl od toho, co se stalo v Rumunsku, kde komunisté čelili popravám a pronásledování. Od roku 1991 až do dneška albánská politika nezná žádnou jinou mocenskou sílu kromě bývalé komunistické strany, která pouze změnila své symboly, a Demokratické strany, která shromáždila bývalé služebníky komunistického systému. Ještě skandálnější je, že vůdci těchto stran zůstávají na politické scéně od 90. let a stejně jako jejich komunističtí předchůdci neopouštějí své strany ani moc, téměř vyzývají samotnou smrt. V posledních letech se v zemi objevilo několik dalších malých politických iniciativ, založených buď mezinárodními marxistickými organizacemi, nebo mladými ultrakapitalistickými jedinci, jejichž cílem je v konečném důsledku především finanční bohatství. Politická scéna v naší zemi je proto nejen chudá, ale také silně manipulovaná socialistickým státem-stranou. To nám znemožňuje polevit v ostražitosti a podat někomu pomocnou ruku. 4) Inspirujete se minulostí? A pokud ano, z které? Z vaší národní, nebo zahraniční? Jako tradiční hnutí s národním charakterem je pro nás historie albánského lidu naším nejčistším zdrojem inspirace. Na první pohled se Albánie může jevit jako geograficky malá země a možná bez velké historie, ale historická fakta jasně ukazují, že od starověku přes středověk až po moderní dobu byla naše země plná národního odporu, invazí, izolace, triumfů a tragédií. V mnoha ohledech se rozmanitost našich historických zkušeností může srovnávat s mnohem většími státy v regionu. Období starověku a Ilyrů pro nás představuje zlatý věk moci a svobody našich předků, kteří na poloostrově založili raná království a žili důstojně a nezávisle, dokud je Římská říše neporazila, a později následovaly slovanské migrace, které naše předky tlačily blíže k pobřeží Jaderského a Jónského moře. Středověké období korunuje jeden z velkých hrdinů Evropy, Gjergj Kastrioti Skanderbeg, epický hrdina, který pocházel z malého, ale velmi odhodlaného národa. Skanderbeg je seriózními historiky často považován za jednoho z obránců Evropy v době osmanské expanze. Tím, že na více než dvě desetiletí zastavil osmanský postup a vyhrál mnoho bitev, albánský kníže ukázal, že i bez silné podpory evropských států byl evropský rytířský duch v našich zemích živý a silnější než vzdálené byrokracie západních křesťanských mocností, které ho často nechávaly bez skutečné podpory, když čelil mocné říši. Shromážděním albánských knížat vytvořil Skanderbeg důležitou politickou a vojenskou unii a prapor rodiny Kastrioti s černým dvouhlavým orlem na červeném poli se stal národní vlajkou, kterou Albánci používají dodnes. V moderní době představuje období albánského národního obrození, které vedlo k vyhlášení albánského státu a později k vytvoření albánského království, jeden z nejdůležitějších momentů v našich dějinách. Během této doby dozrály podmínky a formoval se silný národní duch, který později pomohl utvářet evropskou Albánii po pěti stoletích osmanské nadvlády. Tento vývoj byl rychle přerušen fašistickou okupací a později komunistickým režimem, který byl nastolen po druhé světové válce.

1) Můžete popsat vaši organizaci a jak vznikla? Můžete popsat symbol vaší organizace? ATP byla založena 5. května 2019 jako snaha skupiny idealistů, kteří chtěli otřást letargickou politickou a kulturní situací v zemi. Tito nacionálně smýšlející idealisté se odvážili zorganizovat v době, kdy velká část populace žila v hlubokém nihilismu a kdy se národní přístup stal vzdálenou vzpomínkou, od roku 1945, kdy byl v zemi nastolen protialbánský komunistický světonázor. Naše úsilí začalo koordinací albánských vlastenců a cenných osobností rozptýlených po celé zemi a Evropě, kde žijí albánské diasporní komunity, kteří nyní měli seriózní frontu, kde mohli spolupracovat. ATP, jak už název napovídá, patří k albánské třetí politické pozici s tradičním přístupem a staví se proti moderní levici a pravici, které se po Velké francouzské revoluci objevily jako dekadentní světonázory. Abychom vytvořili jasný odstup mezi ATP a termínem „pravice“, který se dnes často používá volně a bez jasného významu, řekli bychom, že jsme hnutím národního charakteru a nepatříme k moderní kapitalistické pravici, kterou vnímáme jako druhou stranu téže materialistické mince spolu s komunismem. Náš světonázor je zakořeněn v tradici, jak tento termín popisuje Julius Evola, a v albánsko-evropské identitě a historickém přístupu. ATP nemá žádný vztah k bolševismu ani strasserismu, ale také nepřijímá koncepty moderního politického spektra. Nacionalisté se neschovávají v rozích materialistických politických a ekonomických extrémů, ale stojí v centru jako živoucí realita za demokratickým spektrem, které den ode dne slábne. Pokud jde o náš symbol, představuje tradiční třetí pozici. Tvoří ji tři starobylé sloupy spojené diagonální čarou uprostřed. Číslo tři je posvátné indoevropské číslo, z něhož pocházejí i Albánci. Náš symbol také připomíná runu Wolfsangel, zmíněnou v německém románu, kde skupina rolníků bojuje za svobodu proti invazním armádám a vítězí, čímž se tento symbol proměnil ve znamení národní svobody v celé Evropě. 2) Jak jste v Albánii organizováni v hnutí a kde pracujete? Abychom dále vysvětlili to, co jsme zmínili v první otázce, řekli bychom, že ATP funguje jako tradiční společenský řád. V jádru jsou naši lidé většinou přátelé a příbuzní a toto rozšiřování se v praxi děje tímto způsobem, ačkoli kdokoli zvenčí, kdo má světonázor blízký našemu, se může připojit prostřednictvím našich webových stránek poté, co projde několika filtry, aby prokázal, že je hoden stát se aktivní součástí našeho úsilí. ATP si klade za cíl rozšířit se všude, kde Albánci žijí a kde se mluví albánským jazykem, kdekoli existuje národní duch a vůle k tradičnímu povstání. Naše aspirace nejsou omezené, ale naše možnosti se liší v závislosti na situacích, kterým čelíme v organizaci, a na výzvách v terénu. Často se také setkáváme s tvrdohlavými mladými lidmi, kteří jsou opojeni modernitou a pro které není snadné se přizpůsobit takovému tradičnímu řádu. Ale to je součást cesty, kterou jsme se rozhodli jít, jak se to nikomu jinému v naší zemi v tomto historickém období nepodařilo.

Albánie je země na Balkáně s bohatou historií, krásnými horami a v poslední době se stává oblíbenou dovolenkovou destinací. V hlavním městě Tiraně a v jejím okolí působí nová nacionalistická organizace „Albánská třetí pozice“, známou také pod zkratkou ATP. Na naše otázky tentokrát odpovídal kolektiv jejich aktivistů.

Naši aktivisté se zúčastnili společně s projektem Windenland a NS Gemer tradičního pochodu lotyšské legie v hlavním městě Rize. Vzpomínka začala tradiční mší v kostele a po ní se několik stovek účastníků za doprovodu hudby a zpěvu legionářských písní přesunulo pochodem k památníku svobody, kde byly kladeny květiny, věnce a zpívány lotyšské národní písně. Na akci byly přítomny zahraniční delegace ze Španělska a Estonska, a přišel i jeden z posledních veteránů Edgars Vēveris (102 let), který s jednotkou prošel bojem na východní frontě. Pro lotyšskou společnost představují veteráni symbol vzdoru proti okupaci jejich země Rudou armádou a zároveň hrdiny, kteří povstali se zbraní v ruce v těžkých časech a postavili se do první linie za obranu svého národa! Po ceremonii v centru Rigy jsme se přesunuli na legionářský hřbitov v Lestene, kde jsme si vyslechli projevy zástupců veteránských organizací a uctili hrdiny minutou ticha. Chtěli bychom poděkovat lotyšským a estonským nacionalistům za vřelé přijetí, vzájemnou výměnu kontaktů a budeme se těšit na další shledání. Za Svobodné Lotyšsko!

10) Máte sídlo, klubovnu nebo jen místo, kde se scházíte a pořádáte akce? Nebo okupujte dům, máte pravicový squat jako hnutí Casapound v Evropě? CasaPound nám slouží jako vzor k napodobování. V současné době v našem městě nemáme vlastní organizační prostory, ale jejich pořízení je součástí našich plánů do budoucna. Prozatím se všechny akce a aktivity konají v kancelářích bratrského hnutí ANE v Limassolu. 11) Jaký je váš názor na válku na Ukrajině? Každá válka proti bílé rase je válkou i proti nám. Putinovo Rusko páchá novou genocidu na našich bílých bratrech na Ukrajině. 12) Jak se obecně žije na Kypru? Jak je to s prací? Jaké jsou ceny bytů a domů? Jaké jsou platy a celkové životní náklady? Platy na Kypru jsou relativně nízké v porovnání s pokračujícím růstem cen. Nájemné je extrémně vysoké a náklady na základní potřeby stále rostou. Bohužel mnoho mladých lidí z Kypru hledá lepší život v zahraničí, zatímco ti, kteří zůstávají na ostrově, často finančně zápasí o založení rodiny, což vede k rostoucímu demografickému problému. 13) Můžete nám říci nebo doporučit něco z nacionalistického turistického hlediska... (příroda, fotbal, památky, zajímavá místa)? Kypr je známý především svými plážemi, ale stejně tak je bohatý na přírodní krásy, jako je pohoří Troodos. APOEL FC a Apollon Limassol jsou týmy, které nejvíce odrážejí naši ideologii. Z nacionalistického pohledu bych doporučil navštívit naše antické a historické památky. Kypr je bohatý na řeckou historii. 14) Jaký je váš názor na válku v Gaze a na problémy Blízkého východu? Z evropského státu jste k těmto konfliktním zónám nejblíže. Válka v Gaze, stejně jako jakákoli válka nebo nepokoje probíhající na Blízkém východě, ovlivňuje náš ostrov přímo i nepřímo. Přes turecká nelegálně okupovaná území nelegálně vstupují tisíce migrantů. 15) Myslíte si, že by Turecko mohlo využít současné geopolitické situace a pokračovat v okupaci řecké části ostrova? Turecko je neustále ve střehu a neustále sleduje své zájmy na naše náklady. Na rozdíl od slabé a zrádné vlády v Řecku a na Kypru, Turecko po mnoho let dodržuje konzistentní geostrategickou strategii, jejímž cílem je expandovat na území sousedních zemí. Jeho konečnou ambicí, jak to vidíme, je někdy v budoucnu převzít kontrolu nad celým ostrovem. 16) Poslední slova patří vám? Bílá rasa a Evropa jako celek zažívá novodobý úpadek, který, pokud jej nepřekonáme, může vést k našemu zmizení. Roky, které prožíváme, jsou kritické a rozhodující. Jako nacionalisté věříme, že je naší povinností stát jednotně, vzájemně se podporovat a pokračovat v našem boji. Sjednoceni, dokážeme odolat a zvrátit úpadek, do kterého naše vlasti upadly.

Řecko a jeho ostrovy patří mezi oblíbené letní destinace na dovolenou. Na jednom z nejvzdálenějších od pevninské části Řecka se nachází silná nacionalistická skupina. V obsáhlém rozhovoru na naše otázky tentokrát odpovídal jeden z aktivistů skupiny Reconquista z Kypru. 1) Můžete popsat vaši organizaci a jak vznikla? Můžete popsat symbol vaší organizace?  Naše organizace byla založena v roce 2020 v Nikósii, hlavním městě Kypru, jako vydavatelská skupina, jejímž cílem bylo propagovat nacionalistické myšlenky v kyperské společnosti prostřednictvím vydávání různých nacionalistických materiálů, jako jsou knihy a časopisy. Po nějaké době jsme se rozhodli přeměnit naši skupinu z vydavatelství na aktivistickou organizaci. Tento krok byl nutný, protože v našem městě žádná jiná aktivistická skupina nebyla a někdo musel převzít iniciativu, aby tuto mezeru zaplnil. Naše logo obsahuje knihu a pero, které symbolizují vydavatelské úsilí, které charakterizovalo naši skupinu v jejích raných fázích. 2) Jak se organizuje vaše hnutí? Mezi naše hlavní činnosti patří: Turistické a atletické aktivity, jako jsou kurzy sebeobrany a skupinové tréninky, zaměřené na budování síly a podporu zdravého a disciplinovaného životního stylu. Tyto aktivity zároveň posílí družbu mezi našimi členy. Realizujeme také graffiti intervence jako sprejování, malování na zdi a plakátové kampaně a spolu s dalšími skupinami na ostrově pořádáme společné pochody na související témata. 3) Jaký máte vztah k politickým stranám? Podporujete někoho nebo máte ve své zemi pravicovou stranu?  Nemáme a ani neudržujeme žádné politické vazby s žádnou politickou stranou. Na Kypru existují určité pravicové strany, které jsou proti nám kvůli naší nacionalistické ideologii. 4) Inspirujete se minulostí? A pokud ano, jaké? Z vaší národní nebo zahraniční?  Ano, naše minulost nám slouží jako zdroj inspirace, a to jak na evropské, tak na národní úrovni. Jako ideologický kompas nám slouží postavy jako Georgios Grivas, Pavlos Melas, Léon Degrelle, Corneliu Codreanu a José Antonio. 5) Které národní osobnosti Kypru jsou pro vás důležité?  Naše idoly jsou národními hrdiny EOKA a považujeme se za jejich úspěšné pokračovatele. Hluboce obdivujeme nacionalistického vůdce EOKA Georgiose Grivase Digenise, který bojoval proti britské nadvládě a za spojení Kypru s Řeckem. 6) Jste v kontaktu s jinými národními skupinami nebo hnutími na Kypru nebo v Řecku? Ano, udržujeme úzké kontakty se skupinami jak na Kypru, tak v Řecku. Skupina, se kterou máme nejsilnější vztah a spolupráci, je ANE se sídlem ve městě Limassol, která je největší a nejlépe organizovanou nacionalistickou skupinou na Kypru. Společně se členy této skupiny jsme zorganizovali několik pochodů, akcí a dalších aktivit. 7) Co si myslíte o současné politické situaci ve vaší zemi a o vaší vládě? Politici na Kypru, stejně jako vláda, představují největší zdroj korupce na našem ostrově. Jeden z největších skandálů se týká takzvaných „zlatých pasů“, které se udělují migrantům. Vláda jedná proti národním zájmům a činí nebezpečná rozhodnutí jak pro naši budoucnost, tak pro současnou situaci v naší zemi. 8) Od roku 2015 se v Evropě potýkáme s nelegálním přistěhovalectvím. Jaká je situace ve vaší zemi? Naše země krvácí kvůli nekontrolovanému toku afro-asijských migrantů. Nízká porodnost v kombinaci s imigrací způsobila na našem ostrově velkou krizi. Kypr se nachází velmi blízko Sýrie, což vedlo k tomu, že se zde usadily statisíce Syřanů – poražených Asadovou armádou. S odůvodněním, že jsou uprchlíky, našli azyl na našem ostrově. 9) Dochází na Kypru ke střetu s komunisty nebo hnutím Antifa? Jaká je levice ve vaší zemi?  AKEL je největší komunistická strana na Kypru. Existuje také Omonia, fotbalový klub s antifašistickou identitou. Udržujeme silnou rivalitu jak s komunisty, tak s antifašisty, což často vede ke střetům, když se potkáme.

O uplynulém víkendu se naši aktivisté zúčastnili památečního turné k připomínce bojů v Budapešti z února 1945. Akce se zúčastnilo 161 osob a celou délku dokončilo 18 účastníků včetně naší delegace. Trasy měly různou délku a náročnost, a na pomníky byly kladeny věnce a květiny. Děkujeme organizátorům Spolku o péči a výzkum válečných hrobů, za skvělou organizaci a Légió Hungária za vřelé přijetí. Sláva hrdinům!

25. únor 1948. Dny, kdy se rozhodovalo na ulici. Praha je plná lidí. Vlajky, transparenty, organizované davy. Rozhlas vysílá jediné poselství, noviny mlčí nebo mluví jedním hlasem. V továrnách vznikají akční výbory, které „čistí“ pracoviště od nepohodlných lidí. Do ulic nastupují ozbrojené Lidové milice. Neoficiální armáda strany. Policie stojí na jedné straně. Opozice nemá žádnou. Nekomunističtí ministři podali demisi. Věřili, že prezident Edvard Beneš krizi zastaví. Místo toho se stupňuje tlak. Hrozí generální stávka. Mluví se o „ochraně revoluce“. Strach visí ve vzduchu. 25. února 1948 vystupuje Klement Gottwald na balkon Melantrichu. „Právě se vracím z Hradu.“ Dav jásá. Prezident demisi přijal. To, co bylo navenek prezentováno jako pokojné politické řešení, bylo ve skutečnosti dokončením násilného převzetí moci. Bez voleb, bez svobody volby a pod hrozbou síly. A pak to přišlo rychle: zákaz opozice, cenzura, zatýkání, politické procesy, vězení, popravy a zničené rodiny. 🕯️ Únor 1948 otevřel 40 let totality. Nevznikla přes noc, ale vznikla postupně, krok za krokem, za potlesku davů a mlčení ostatních.

Ve středu 11. února si v kanadském městě Tumbler Ridge vyžádala střelba 9 obětí a 28 zraněných. Osmnáctiletý transgender střelec zabil svou matku, nevlastního bratra a poté se vydal do školy, kde po tomto vražedném řádění zastřelil i sám sebe. Za posledních pár let se nejedná o ojedinělý incident. Je otázkou, kde končí "láska pro všechny" a začínají se rodit ještě zvrhlejší myšlenky.

Antifa zabila mladého aktivistu v Lyonu! Na demonstraci, která se konala v rámci konference o vztazích mezi EU a Palestinou, protestovala pokojně pravicová ženská skupina Colectif Némésis. Antifašisté však, jak je jejich zvykem, nereagovali argumenty, ale násilím. Nejdřív byla napadena mladá aktivistka, která byla škrcena, a poté povalena na zem a udeřena hlavou o asfalt. Ale to byl jenom začátek... Mladý nacionalista a katolík Quentin, kterému bylo 23 let a byl součástí bezpečnostní služby dívek, byl oddělen od skupiny, zahnán do kouta a pomocí boxerů a kopů do hlavy brutálně zbit. Než dorazili záchranáři, byl již v bezvědomí. V nemocnici lékaři bojovali o jeho život, ale po odumření mozku dostal od kněze poslední pomazání a zemřel. Podle svědků byl jedním z útočníků Jacques-Élie Favrot. Parlamentní asistent Raphaëla Arnaulta, poslance levicové strany La France Insoumise. Favrot je také člen radikální levicové skupiny La Jeune Garde, kterou jeho šéf, politik Arnault, spoluzaložil. Chtěli bychom vyjádřit nejhlubší soustrast jeho spolubojovníkům a jeho rodině! Odpočívej v pokoji!

Dnes si připomínáme dvě tragická výročí. Prvním je zničení Drážďan, kdy od 13. do 15. února 1945 shodili tisíce spojeneckých bombardérů stovky tun bomb na nechráněné a přeplněné město, při kterém zahynulo přes 200 tisíc civilistů. Nejednalo se o strategický ani významný vojenský cíl. Druhou událostí je atentát na bulharského vojenského hrdinu generála Hristo Lukova, velitele svazu Bulharských národních legií, který byl zastřelen komunisty před svým domem v Sofii v roce 1943. Nikdy nezapomeneme!

Mírné rozsudky v Maďarsku. 8 let místo 24! V Budapešti proběhl soud s členy tzv. ,,Kladivářského gangu,,. Hlavní obžalovaný (transgender homosexuální vegan) Simeon Ravi Trux alias ,,Maja,, byl odsouzen k osmiletému trestu odnětí svobody za účast na levicových útocích v roce 2023, včetně dvou případů těžkého ublížení na zdraví spáchané v organizované zločinecké skupině. Rozsudek není pravomocný a státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání. Trest dále doplňuje osmileté vyhoštění z Maďarska a také znemožnění propuštění na podmínku. Svůj trest si může odpykat v Německu. V nepřítomnosti byli dále odsouzeni Ital Gabriele Marchesi, jehož vydání z Itálie bylo zamítnuto, a Němka Anna Christina Mehwald. Gabriel M. obdržel trest odnětí svobody v délce sedmi let. Mehwald dvouletý podmíněný trest. Oba pachatelé byli také vyhoštěni z Maďarska. Tobias Edelhoff obdržel původně trest 3 roky vězení. Později mu byl rozsudek snížen na 1 rok a 10 měsíců. Řízení proti italské europoslankyni a učitelce Ilarii Salis bylo již dříve zastaveno vzhledem k její imunitě získané zvolením do Evropského parlamentu. Byla zbavena i trestu domácího vězení. Soud zamítl požadavek obětí na odškodné.

Nacionalisté v Itálii dosáhli rychlého politického vítězství. Referendum občanů o iniciativě za repatriaci a znovudobytí se podařilo prosadit za pouhých 24 hodin. 50 tisíc podpisů potřebných k tomu, aby mohlo být projednáno v parlamentu. Většina signatářů je ve věku 18 až 27 let. To je historický a mimořádný výsledek! La rivoluzione è come il vento!

Pochody v mrazivém větru, jídlo na příděl, spaní pod plachtou, noční hlídky a ranní rozcvičky, ale také týmová práce, disciplína a kamarádství. Tak by se dal shrnout osmý ročník "Éjszaka a fagyban" - Noc v mrazu. Letos se připomínky maďarských vojáků bojujících v lednu 1943 na Donu zúčastnil i náš aktivista.

Naše delegace se zúčastnila vzpomínkové akce k výročí Acca Larenzia v italském Římě. 7. ledna 1978 byli dva italští nacionalističtí aktivisté, členové MSI, zabiti rukou levicových extremistů a při následných střetech s policií byl zabit další nacionalista. Děkujeme aktivistům Casapound za vřelé přijetí a možnost prohlídky jejich sídla. Per tutti i camerati caduti! Presente!

Závěrem roku naši aktivisté ze severu Čech vyrazili na každoroční výšlap na vrch Raná. Sport a zdravý životní styl jsou základem silného národa.